Trendy bydlení

Zajímavé půdopokryvné rostliny objevíme mezi dřevinami i mezi trvalkami. Poměrně bohatý výběr druhů a odrůd nabízí stálezelené listnaté dřeviny. K nejdostupnějším, přitom velmi efektním rostlinám z této skupiny patří stálezelené brsleny, pro pokrytí půdy jsou mimořádně vhodné různé odrůdy brslenu Fortuneova (Euonymus fortunei). Jeho drobné, většinou vícebarevné lístečky vytvoří nad povrchem půdy hustý, neprostupný porost. Aby se mu dobře dařilo, potřebuje vlhkou a na živiny bohatou půdu, také s vyšším obsahem vápníku.

Podobné nároky na prostředí má další velmi dobře dostupná a také známá rostlina – břečťan (Hedera). V prvním roce po výsadbě sice roste poměrně pomalu, později ale tuto ztrátu snadno dožene. Pro pokrytí půdy jsou nejvhodnější čistě zelené odrůdy, protože pestrolisté kultivary rostou o dost pomaleji. K nejlepším druhům pro tento účel patří Hedera hibernica, která tvoří poměrně velké lisy a vyznačuje se celkem svižným růstem. Ze stálezelených listnáčů se pro pokrytí půdy hodí i několik odrůd bobkovišně – zajímavý efekt nabízí třeba odrůda Prunus laurocerasus ‘Mount Vernon‘, jejíž větvě s pevnými, kožovitými listy se rozkládají 30–40 cm nad povrchem půdy. Výbornými, ale a u nás trochu podceňovanými rostlinami jsou některé stálezelené druhy zimolezu. Za zmínku stojí zejména zimolez lesklý (Lonicera nitida) a zimolez fialový (Lonicera pileata). Oba tyto druhy se hodí zejména do polostínu, ale při dostatečné vlhkosti půdy můžou stejně dobře růst i na slunci.

K nejdůležitějším půdopokryvným listnáčům také patří náš tradiční barvínek (Vinca), který má prakticky stejné nároky jako břečťan. Také se oba tyto druhy přirozeně často vyskytují blízko sebe.

Z opadavých listnáčů vhodných pro tyto podmínky si zmínku zaslouží nepříliš nápadný, ale mimořádně skromný pámelník Symphoricarpos chenaultii ‘Hancock‘. Tato dřevina vytváří spleť jemných větviček, které obvykle nepřesáhnou výšku kolem 40 cm. V rámci objektivity nutno dodat, že tato skromná rostlina poroste výborně i na slunných stanovištích, stejně dobře si však poradí i v polostínu či stínu. Velmi pěkné a hlavně funkční půdopokryvné rostliny najdeme i mezi trvalkami. Pro použití ve stínu či polostínu jsou výborné škornice (Epimedium) s nepříliš velkými lístky srdcovitého tvaru. V jarním období vykvétají žlutě nebo červeně a i mimo kvetení bývá porost škornice velmi působivý.

Další zajímavá trvalka k nám doputovala až z hustých lesů Japonska. Stálezelená Pachysandra terminalis, která dostala zvukomalebné české pojmenování tlustonitník, dorůstá do výšky 15–30 cm. Kromě vysokého obsahu humusu a vláhy musí být půda pro její pěstování také dostatečně kyprá, protože rostlina vytváří četné oddenky, které se kyprou půdou snadno dostávají do prostoru. Nejlépe vynikne na větších plochách, výborně se hodí například na pokrytí půdy pod listnatými stromy.

Ing. Pavel Chlouba – foto autor¨ Zdroj: www.szc.cz